Jak vytvořit na zahradě posezení, kde vám bude opravdu dobře
Zahradní posezení vypadá na obrázcích jednoduše. Stačí stůl, židle, trocha stínu. V praxi ale často vzniknou místa, která majitel nakonec skoro nepoužívá. Slunce tam praží. Vítr tahá listí do talíře. Přes podzim je chladno, přes léto horko. Pár zásad přitom pomůže vytvořit posezení, kam si budete chodit rádi. I bez velkých investic.
Vyberte místo podle slunce, ne podle výhledu
Nejčastější chyba je postavit posezení tam, kde je krásný pohled, ale odpoledne a večer tam praží slunce. Právě v těchto hodinách chcete venku trávit nejvíc času.
Projděte si zahradu v různých částech dne a sledujte, kam dopadá slunce ráno, v poledne a navečer. Ideální místo je polostín od stromu nebo domu, který večer přichází přirozeně. Doplní ho pergola, markýza nebo altán. Myslete i na vítr. Místa mezi dvěma budovami nebo na hraně otevřené plochy bývají větrnější, než se zdá.
Pokud plánujete grilovat, hlídejte taky směr kouře. Nejhorší je mít gril na závětrné straně domu, kudy kouř vane rovnou do obývacího pokoje.
Rozhodněte se mezi otevřeným a krytým posezením
Na zahradě funguje jedno nebo druhé řešení, v ideálním případě obě. Otevřené posezení na terase nebo trávníku se hodí pro krátké letní večery, snídaně a grilování. Je levnější a flexibilnější. Postavíte ho během víkendu.
Kryté posezení nabídne mnohem víc. Ochrání před deštěm, sluncem i rosou, takže ho využijete od jara do pozdního podzimu. Typicky volíme mezi dvěma typy staveb: altánem jako samostatnou stavbou s plnou střechou, nebo pergolou jako lehčí konstrukcí, která často přiléhá ke zdi domu. Obě řešení mají své výhody a hodí se pro jiný typ zahrady. Kdo se na výběru zasekl, může si přečíst přehlednější srovnání altánu a pergoly, kde je rozdíl vysvětlený i s cenami a pravidly stavby.
Co stojí za to přidat
Pár drobností zvedne komfort posezení neúměrně poměru cena a efekt.
Osvětlení. Večerní atmosféru vytvoříte světelnými řetězy, lucernami, nebo diskrétním nasvícením stromu poblíž. Tvrdé bodové světlo odshora je nepříjemné. Raději několik slabších zdrojů na úrovni očí.
Textil. Polštáře, deky, lehký baldachýn nebo závěs udělají ze stolu a židlí obývací pokoj pod širým nebem. Vybírejte materiály, které snesou vlhkost, nebo je na zimu ukliďte dovnitř.
Zeleň. Vzrostlý květináč, popínavá rostlina na pergole, nízká živá zeď z trávy nebo levandule. Posezení obklopené zelení působí vždycky lépe než to uprostřed holé dlažby.
Povrch pod nohama. Tráva vypadá romanticky, ale pod stolem se sráží vlhkost a židle se boří. Dlažba, dřevěná terasa, štěrk nebo zámková dlažba fungují v praxi líp.
Čeho se vyhnout
Moc věcí na malém prostoru. Stůl, lavice, gril, slunečník, kvetoucí stěna, houpačka. Pokud se vám to všechno nevejde pohodlně, něco vynechejte. Méně je většinou víc.
Levný zahradní nábytek, který za rok rozpadne. Kvalita dřeva, kovu nebo ratanu se pozná. Lepší je koupit jednou a mít deset let klid, než každé jaro řešit novou sadu.
Posezení daleko od domu, ke kterému nevede suchá cesta. Jakmile začne pršet, přestanete ho používat. Myslete na chodník, zpevněnou cestičku nebo aspoň funkční zatravněnou spojnici.
Přímé slunce bez stínu. Slunečník je prozatímní řešení. Pokud víte, že budete místo využívat dlouhodobě, naplánujte si pevný stín od začátku. Strom, pergola, markýza. Jinak v létě od dvou odpoledne místo přestává fungovat.
Menší zahrada, větší zahrada
Na menší zahradě dává smysl jedno dobře udělané posezení u domu. Blízko kuchyně, s krytým prostorem proti dešti. Jednou za víkend ho využijete na grilování s přáteli, jinak slouží jako rozšíření obývacího pokoje.
Na větší zahradě se vyplatí dvě místa. Hlavní posezení u domu pro každodenní užívání a druhé klidnější koutek dál v zahradě. Tam se jde člověk usadit s knihou nebo kávou. Obě místa mají jinou atmosféru a vy si podle nálady vyberete.
Na závěr
Příjemné zahradní posezení stojí a padá na třech věcech. Na dobře zvoleném místě, na ochraně před sluncem a deštěm a na drobnostech, které přidají pohodlí. Všechno ostatní je nadstavba. Pokud teď plánujete, co na zahradě vybudovat, začněte tím, že se postavíte uprostřed zahrady v různých částech dne a budete se dívat. Za deset minut pozorování ušetříte hodiny pozdějšího předělávání.
